Přeskočit na obsah
Accueil » Kompost zapáchá? Tato nerovnováha je nejčastější příčinou problému

Kompost zapáchá? Tato nerovnováha je nejčastější příčinou problému

    Zapáchající kompost obvykle neznamená, že je celý zkažený. Nejčastěji se v něm narušila rovnováha mezi „zeleným“ materiálem bohatým na dusík, suchým uhlíkatým materiálem a vzduchem. Hromada je příliš mokrá, slehlá nebo obsahuje mnoho čerstvé trávy a kuchyňských zbytků.

    Dobrou zprávou je, že se problém většinou dá napravit bez vyhazování celého kompostu.

    Nejčastější příčina: příliš mnoho mokrého zeleného materiálu

    Do kompostu patří takzvané zelené složky, například:

    • čerstvě posekaná tráva,
    • slupky a zbytky ovoce a zeleniny,
    • kávová sedlina,
    • čerstvé plevelné rostliny,
    • hnůj nebo jiné dusíkaté materiály.

    Tyto složky se rozkládají rychle, obsahují hodně vody a při navrstvení ve velkém množství mohou vytvořit hutnou, slehlou hmotu. Vzduch se do ní nedostane a místo běžného kompostování začne převládat anaerobní rozklad. Ten často vytváří zápach po hnilobě, síře nebo čpavku.

    Nerovnováha tedy obvykle vypadá takto:

    • příliš mnoho zeleného a vlhkého materiálu,
    • málo suchého uhlíkatého materiálu,
    • nedostatek vzduchu,
    • případně příliš velké kusy nebo slehlá vrstva.

    Co do kompostu přidat

    Zápach nejlépe zmírní suchý, strukturovaný materiál, který nasaje přebytečnou vlhkost a vytvoří mezi částicemi vzduchové mezery.

    Vhodné jsou například:

    • suché listí,
    • drcené větve a štěpka,
    • sláma nebo seno,
    • natrhaný nebarvený karton a papír,
    • suché rostlinné stonky,
    • starší kompost nebo zemina v menším množství.

    Karton musí být bez plastových vrstev, vosku a výrazného potisku. Nedávejte do kompostu lesklé laminované obaly, účtenky ani materiály se zbytky chemikálií.

    Jak zapáchající kompost napravit

    Postupujte podle stavu kompostu. Pokud je hmota mokrá a slehlá, samotné přidání suchého materiálu nemusí stačit.

    1. Rozhrňte nebo vyberte horní část kompostu. Zkontrolujte, zda není hmota mazlavá, zcela nasáklá vodou nebo slepená do kompaktních vrstev.
    2. Odstraňte velké kusy a slehlé chuchvalce. Zbytky trávy nebo listí rozdělte rukama či vidlemi.
    3. Přidejte suchý uhlíkatý materiál. Začněte několika vrstvami suchého listí, štěpky, slámy nebo natrhaného kartonu. Množství přizpůsobte vlhkosti; velmi mokrý kompost potřebuje materiálu více.
    4. Kompost důkladně promíchejte. Vidlemi nebo kompostovacím nástrojem provzdušněte i spodní část. Nejde jen o převrstvení povrchu.
    5. Zkontrolujte vlhkost. Kompost by měl být přibližně vlhký jako vyždímaná houba. Pokud z něj při stlačení teče voda, je příliš mokrý. Pokud se práší a rozpadá, je naopak příliš suchý.
    6. Nechte hromadu znovu pracovat. Několik dalších dní ji sledujte a při opětovném slehnutí ji znovu proházejte.

    Při dalším plnění střídejte zelené a hnědé materiály. Čerstvou trávu nenechávejte ve vysoké mokré vrstvě; před přidáním ji nechte krátce proschnout nebo ji smíchejte se suchým listím.

    Co znamená konkrétní zápach

    Zápach po hnilobě nebo zkažených vejcích

    Obvykle ukazuje na nedostatek kyslíku, přílišnou vlhkost a zhutnění. Pomůže promíchání, přidání suchého materiálu a lepší odvod vody.

    Zápach po čpavku

    Může znamenat nadbytek dusíku, například při velkém množství čerstvé trávy, hnoje nebo kuchyňských zbytků. Přidejte uhlíkatý materiál, jako je suché listí, štěpka nebo karton, a kompost provzdušněte.

    Sladce nakyslý nebo alkoholový zápach

    Často vzniká při rozkladu velkého množství ovoce nebo jiného snadno kvašícího materiálu bez dostatku vzduchu. Hmotu promíchejte a doplňte suché, hrubší složky.

    Jak zápachu předcházet

    Kompost nepotřebuje přesné laboratorní dávkování, ale prospívá mu pestrá směs materiálů a pravidelná kontrola.

    • Čerstvou trávu míchejte se suchým listím nebo štěpkou.
    • Kuchyňské zbytky nezakopávejte do jediné hromady, ale rozprostřete je a překryjte suchým materiálem.
    • Větší kusy materiálu nakrájejte nebo nadrťte, aby se rozkládaly rovnoměrně.
    • Kompost nepřeplňujte najednou velkým množstvím mokrých zbytků.
    • Zajistěte odtok vody, ale současně kompost chraňte před dlouhodobým promáčením.
    • Hromadu občas prohoďte, zejména když se začne slehávat.
    • Povrch můžete překrýt vrstvou suchého listí, slámy nebo hotového kompostu.

    Správně založený kompost může být teplý a mít zemitý, lesní pach. Neměl by však výrazně zapáchat po hnilobě, čpavku nebo kvašení.

    Čemu se vyhnout

    • Nepřidávejte další vodu jen proto, že kompost vypadá suchý na povrchu; zkontrolujte i vnitřek.
    • Nepřekrývejte zápach nehašeným vápnem, dezinfekcí ani jinými chemikáliemi. Mohou poškodit půdní život a narušit další využití kompostu.
    • Nevkládejte velké množství masa, ryb, olejů, vařených jídel nebo živočišných zbytků. Mohou přilákat škůdce a způsobit další problémy; řiďte se také pravidly svého typu kompostéru.
    • Při manipulaci používejte rukavice a při prašném nebo plesnivém materiálu také vhodnou ochranu dýchacích cest. Po práci si umyjte ruce.
    • Pokud je kompost dlouhodobě nasáklý vodou, zkontrolujte, zda nestojí v prohlubni nebo pod okapem.

    Ve většině případů zápach odstraní kombinace tří kroků: přidat suchý uhlíkatý materiál, kompost důkladně provzdušnit a upravit vlhkost. Do budoucna pomůže hlavně průběžné míchání zelených a hnědých složek, nikoli jejich ukládání v oddělených mokrých vrstvách.