Plýtvání potravinami je v Česku závažným problémem, kdy až třetina vyprodukovaného jídla končí v odpadcích. Výzkum vědců z Mendelovy univerzity v Brně ukazuje, že průměrný Čech vyhodí ročně až 36,4 kilogramu jídla. V sídlištní zástavbě je toto číslo ještě vyšší, dosahuje až 53 kilogramů na osobu za rok.Na této univerzitě nyní sídlí nově založený Food Waste Institut, jehož cílem je omezit plýtvání jídlem v Česku. Institut bude poskytovat rady školákům, obcím i hypermarketům a propagovat změnu myšlení a chování ohledně spotřeby potravin. „Potřebujeme v tomto ohledu změnit myšlení i chování lidí,“ říká Lea Kubíčková, spoluzakladatelka institutu a prorektorka Mendelovy univerzity.
Kubíčková a Pavel Kosorin, ředitel Potravinové banky pro Brno a Jihomoravský kraj, přišli s myšlenkou založit tuto iniciativu již před sedmi až osmi lety. Podle Kosorina bylo v Česku minulý rok vyplýtváno milion tun potravin. „Je nutné postavit silný most, který nás převede na stranu udržitelnosti v zacházení s potravinami. Bez takového plýtvání bychom mohli vyřešit světový hlad,“ řekl Kosorin.Institut, který zatím má jen několik členů, dostal na startu finanční podporu 150 tisíc korun od Jihomoravského kraje. Jeho cílem je předávat univerzitní poznatky a tipy jednotlivcům, aby došlo ke snížení plýtvání potravinami ve všech domácnostech. Kubíčková vysvětluje, že až 40 až 50 procent vyplýtvaného jídla pochází z domácností.Kubíčková také poukazuje na to, že plýtvání potravinami je obzvlášť výrazné v domácnostech mladých lidí a sociálně slabších skupin. Paradoxně se však ukazuje, že mladší generace, která hlásí zájem o udržitelnost, plýtvá nejvíce.
Food Waste Institut plánuje zavádět edukativní programy pro školáky, spolupracovat s obcemi a obchodníky, aby společně nalezli efektivní způsoby, jak snížit plýtvání. „Chceme vzdělávat děti, aby přenesly získané poznatky do svých rodin. Spoluprácí s obcemi a obchodníky vytvoříme platformu pro sdílení fungujících řešení,“ vysvětluje Kubíčková.Jedním z dalších důležitých cílů institutu je osvěta a šíření informací mezi lidi. „Budeme spolupracovat s projekty jako Nesnězeno či Zachraň jídlo a zajišťovat, aby lidé měli přístup k ověřeným a relevantním informacím,“ říká Kubíčková.Zároveň se institut zaměří na spolupráci s obchodníky, kteří již podnikají kroky ke snížení plýtvání, jako je snižování cen potravin před jejich expirací nebo umisťování informací o správném skladování potravin do letáků.Institut bude hledat finance prostřednictvím sponzorů a grantů, aby mohl pořádat workshopy a další aktivity zaměřené na prevenci plýtvání potravinami. Kubíčková uzavírá: „Chceme se stát profesionálně řízeným spolkem, který bude dlouhodobě fungovat a přispívat k větší udržitelnosti v oblasti potravin.“
